První a poslední koncert ve Šternberku, na který nás pozvali...

27.01.2017 19:10

Vyhlášení závodů do vrchu ECCE HOMO náměstí ve Šternberku 1.června 2008. Nejhorší zážitek v historii kapely Thermit! Abyste ale vůbec mohli pochopit rozsah celé katastrofy, musíme se vrátit o pár desítek hodin v čase zpátky.

V sobotu, to znamená den před onou osudnou událostí, se všechno posralo. Erik totiž slavil narozeniny! Kdo naši kapelu v té době znal, ví, jak bujaře jsme dokázali slavit. Všechno to začalo někdy po obědě u Sláďu, kde jsme rozbili poměrně drahý zahradní bazén.

Ještě předtím jsme do něho stihli hodit našeho basáka Hraběho. To by ani tak nevadilo, kdyby u sebe neměl peněženku a nový mobil. Pokračovalo to tím, že jsme se sebrali a šli dělat ostudu na náměstí, kde jsme měli druhý den hrát. Program totiž začínal už v sobotu a hřebem večera byla kapela O5 a Radeček. Moc si z toho nepamatuju, ale někdo z nás zvládnul nějak urazit někoho z pořadatelů. Jelikož jsme ale byli na plakátech, tak nás nemohli jenom tak vyškrtnout. Kdyby to udělali, prokázali by nám tím tu nejlepší službu. Kéž bychom jenom tušili.

Ráno jsme se probudili ve strašném stavu a tím myslím opravdu strašném. Největší průser ze všech ale byl, že Erik přes noc nějak ztratil hlas. Jakože opravdu ztratil! Jediné, na co se zmohl, bylo takové neurčité chroptění. Ale co, Ruský partyzán a Český tramp neznají překážek! Proto jsme se rozhodli, že naše účast proběhne za každou cenu. To však byla strašlivá chyba. Tak strašlivá, že z toho byl poslední koncert ve Šternberku, na který nás někdo pozval.

Jelikož nás nenapadl lepší nápad než se opět ožrat, bylo dílo zkázy dokonáno. To, co vám teď popíšu, ve všech ohledech překonalo i ten legendární trapas na zábavě v Babicích.

Dorazili jsme na náměstí, kde právě hrála zábavová kapela Arconat. (Ano, zahrál jsem si na jednom podiu s klukama z Arconatu, kteří mi kdysi na nějaké zábavě vyzkoušeli moji první kytaru. Kdo by to byl tenkrát řekl?) Vytahali jsme všechny věci z aut a pokračovali v popíjení. Erik na tom byl hůř a hůř a nejhorší bylo, že nám to bylo jedno.

Kdyby se celá situace opakovala dnes, tak celou akci bez debat zarazím. My jsme ale suverénně vystoupili na podium a začali zvučit. Nastal první průser se zvukem. Z reproduktorů se začal linout zvuk, který Roman popsal jako: Zvláštní kosmickej signál. Zvukař nás obvinil, že to máme nastavené na svých kombech. To ale nebylo možné, protože takový efekt, jsme já ani Sláďa v arzenálu neměli. Zvukař ho ale z nějakého nepochopitelného důvodu nedokázal vypnout. Takže jsme byli odsouzeni odehrát hodinový koncert s touhle šíleností v podkresu!

Další věc byla, že jsem se hned po zvukovce dokázal pohádat s Monikou a následně se Sláďou. Důvodem samozřejmě byly Moničiny podělané klávesy. Jednak na ně neuměla a za druhé na ně hrála jenom v jedné písničce! Byla to naprostá zbytečnost, která jenom zabírala místo na podiu a vzhledem k tomu, že jsme byli na sračky, jsme místo zoufale potřebovali.

No a pak to začalo. Ještě zhruba tři roky zpátky, byl na internetové televizi Stream záznam tří našich písniček z tohoto koncertu. Díky bohu, že to někdo prozřetelně smazal. Odporný zvuk, skřehotající Erik a nalitá kapela.

Korunu tomu nasadilo to, že po nás někdo z davu hodil kolo! A to si nedělám srandu. Nějaký ožralý borec na něm přijel a hodil ho po nás na podium! Naštěstí nikoho netrefil a zasáhla ochranka.

Prdel byla, že tomu našemu cirkusu přihlíželo poměrně zaplněné náměstí. Nejvíc lidí, pro kolik jsme kdy hráli a my to takhle posereme. Byli jsme šternberská kapela, doma jsme měli být nejslavnější. Vědělo se o nás, byli jsme pozvaní na oficiální městskou akci a téhle šanci jsme plivli do ksichtu. Jinak se to asi ani nazvat nedá.

Následky byly takové, že už nás do Šternberka nikdy nikdo nepozval.

Po koncertu bylo všem jasné, že se něco musí radikálně změnit, nebo nás čeká jednosměrná jízdenka do pekla. Tu jsme nakonec stejně dostali. Ale z toho vlaku, který jel zatraceně rychle, jsme měli vystoupit až za pár měsíců. Dostali jsme totiž nového průvodčího, který byl doslova a do písmene v paktu s Ďáblem! Přišel se na nás podívat právě do Šternberku na náměstí. My mu říkali Conspi. Jeho celá přezdívka však zněla: In Conspiracy With Satan...

Vypadá to, že máme všechno pod kontrolou, ale opak je pravdou...

Bože, ať už to všechno skončí...

Meleme z posledního...

Moc strun, strašně moc strun...

V popředí s dlouhými vlasy, vousy a výrazným líčením Conspi! Člověk, který se nás pokusil zachránit. Bohužel přišel příliš pozdě...

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: První a poslední koncert ve Šternberku, na který nás pozvali...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz