Rocková Lhota...

12.02.2017 10:49

Psal jsem o tom, jak kapelu převzal manažer Conspi a začal úřadovat. Po trapasu na Ecce Homo nás už nikdo do Šternberku nepozval. Conspi byl ale toho názoru, že šternberská kapela má budovat fanouškovskou základnu především doma. Jak to ale udělat, když s námi nikdo nechce nic mít?

Pamatujete si, jak jsem zmiňoval Paris Hilton? Její nahrávky nikdo nechtěl vydat, tak si založila vlastní nahrávací společnost a vydala si to sama. No a jelikož nás nikdo nechtěl nikam pozvat, uspořádali jsme si vlastní akci.

Ta měla proběhnout v areálu ve Lhotě ve Šternberku a měla se jmenovat Rocková Lhota. Konaly se tam často zábavy s kapelou Pandora, a hlavně se tam nacházela zkušebna Pandory, kde jsme začínali i my. Tak a teď sem zkopíruju recenzi této akce tak, jak ji Conspi tenkrát sepsal pro naše stránky. Realitu, která byla samozřejmě úplně jiná, vám popíšu posléze.

Rocková Lhota je za námi.

31.8.2008 v 15:39

Tak, a je to za námi! Rocková Lhota se nám povedla a my už můžeme jen poděkovat všem účinkujícím a pořádajícím za jejich snahu a podporu oživit sobotní večer trochou živé hudby.

Jako první se krátce po osmé hodině představili domácí mladíčci, punkáči Zlomenej Kakktus, kteří nám naservírovali hopsavou dávku streetového punku do krve. K tomu si přičtěme nějaké to alkoholové zpestření a může se jít do kotle.

Už teď se tu scházelo stále více a více lidí a netrvalo dlouho a bylo to tu zaplněno. Druhými v pořadí byli v čele s krásnou a uhrančivou zpěvačkou olomoučtí Sinistra, kteří všem zúčastněným vytřeli zrak svým melodickým a rytmicky proměnlivým punkovým hard-rockem s vynikajícím kytarovým duem a líbivými kytarovými sóly. K tomu jsme si mohli přičíst pohled na sympatickou, do černé barvy oděnou dlouhovlasou zpěvačku, která kapele nejenom svým vzhledem vdechla přitažlivý šmrnc a o publikum bylo rázem postaráno. Jednoznačně nejlepší vystoupení večera, které završil přídavek ze starší tvorby.

Třetí se na pódium postavili domácí a velmi očekávaní Thermit. Kluci a slečna se i přes drobnější technické problémy vcelku rychle nazvučili a šlo se na věc. Přes lehce nervózní začátek nám předvedli zbrusu novou skladbu „Archanděl pekla“ a publiku bylo jasné, kdo tu pro dnešní večer vládne.

Následovaly („Dlouhá Loučka“, „Couvej“, Koloseum“ „Evelyn“…), ale i neznámé, které se na živo hrály vůbec poprvé. Kluci se převedli v dobrém a energickém světle. Z vystoupení, ale i ze samotného zpěváka sálala obrovská pozitivní energie a rozvášněné publikum ji chytalo všemi deseti. Pogujících a pobíhajících bláznů přibývalo a k samotnému konci kapele tleskal plný parket.

Ihned po Thermit se na pódium nachystala zkušená a letitá olomoucká kapela Sweet Cherry, a jako poslední se představila kapela Cover Guys. Avšak k mé smůle jsem musel akci opustit o něco dříve, a tak vám vlastně nemohu říct, jak a co poslední dvě kapely zahrály. Každý, kdo byl mezi takřka 250 zúčastněnými, bude určitě souhlasit s tím, že se akce náramně povedla. Tímto děkujeme pořadatelům za jejich vynaložené úsilí a spolehlivost.

Tak a teď si dáme trochu té reality. První kapela večera Zlomenej Kaktus, byli pankáči ze Šternberku. Drtivá většina z nich byli super kluci, až na jednoho. Už si nepamatuju jméno, ale tenhle týpek nás prostě neměl rád. Před začátkem akce začal náš bandzone bombardovat urážkami. Nechápal jsem, o co mu šlo. Prostě nám pořád vypisoval, jak hrajeme na hovno a že se to nedá poslouchat.

To bylo něco pro mě. Tak my je pozveme na naši akci a oni nám nadávají? To svět neviděl! Chtěli jsme je okamžitě vyřadit z akce, jenže to nám Conspi rozmluvil s tím, že je to šternberská kapela a že je prostě potřebujeme, aby přišli lidi, tak jsme to zkousli.

Ještě před akcí nastal problém. Prostě jsem to neustál a porušil jsem Conspiho pravidlo-Max jedno pivo před akcí! Jak jsem pil víc a víc, rostla ve mě odvaha. Do toho jsme se kvůli nějaké kravině pohádali s mojí tehdejší přítelkyní Verčou, (Pravidlo žádné vztahy v kapele nikdy nefungovalo) až jsem se nakonec nasral tak, že jsem si to sám nakráčel přímo mezi tu jejich kapelu a bandu jejich fanoušků.

Následně to probíhalo nějak takhle:

Já: „Kterej z vás zasr....ch zmr.ů psal ty píč...ny? Borci se s děsem v očích rozestoupili a ukázali na kytaristu... „To on!

Já: „Ty zasr...j haj..e, chceš rozbít drž... jé, ty vole, ty jsi byl na Pod parou? Dobrý tričko. Hele, koukej, já ho mám taky. To je bezva. Jdeme se ožrat.“

Takhle jsem pomstil naši čest kolaborací s nepřítelem. Pankáči přece drží při sobě, no ne?

Potom tedy hrál Zlomenej Kakktus a byli docela dobří. Po nich šla na řadu Sinistra s krásnou zpěvačkou a akce se dostávala do varu. Lidí bylo čím dál víc, až se to zastavilo někde na 250. To byl obrovský úspěch.

Bohužel nastal problém a tím jsem byl já. Jak Conspi píše o těch drobných technických problémech, tak tím myslel to, že mě kluci z kapely museli vytáhnout na podium, protože jsem to sám nedokázal. Pak mi ještě Sláďa musel naladit kytaru. Potom tam Conspi píše o mírně rozpačitém začátku. Mě se totiž někdy v půlce koncertu podařilo trochu vystřízlivět, tak se to zachránilo. Lidi naštěstí byli taky společensky unavení a neřešili to.

Nejlepší je, jak Conspi píše: Bylo jasné, kdo tu dnešní večer vládne. No... my jsme to opravdu nebyli. A jak tam píše, že musel předčasně odejít, tak se spíš jednalo o znechucený odchod, aby se náhodou nepoblil. Když jsem ho tu noc viděl odcházet, byl jsem si jistý, že už ho nikdy neuvidím.

On to s námi ale nevzdal. Druhý den napsal recenzi, která by se jistě ujala i v komunistické propagandě. Potom přišel na zkušebnu a povídá: „Takže, pánové, začneme od znova.“

Začali jsme a něco takového se už nikdy neopakovalo. Moje extempore bohužel mělo ošklivou dohru, kdy se proti mně hned po koncertu postavila celá kapela. Ode všech jsem si vyslechl, jak jsem to posral a tam jsem se nasral zase já. Já, který jsem vždycky makal na plný výkon a vždycky jsem dělal, co jsem měl, jsem teď kritizovaný lidma, kteří sami měli na botách špíny víc než dost?

Že Erik zprasil Ecce Homo nejvíc ze všech, že jsem zařídil spoustu věcí do zkušebny a nikdy mi nikdo nepoděkoval a další věci. Tohle nikoho nezajímalo. Protože jsem jednou něco posral, byl jsem nepřítelem číslo jedna.

Ano, podělal jsem to na celé čáře a velice dobře jsem si to uvědomoval. Dostalo mě ale, jakým způsobem se proti mně všichni postavili. Do té doby, když někdo něco podělal, ostatní byli sice nasraní, ale prostě jsme si to vyříkali a bylo to. Tady už reakce některých členů, a to především Sládi s Monikou, byly přes čáru.

Tehdy mě drapli dva naši vyhazovači a vytáhli mě ven, abych se uklidnil. Začínalo totiž reálně hrozit, že se popereme. Vyhodili mě z vlastní akce, super. Začalo se ukazovat, že máme problémy a ty v krizových situacích vždycky vylezou na povrch. Místo toho, abychom se navzájem podrželi, jsme si šli po krku. Moje vyprávění možná vyznívá tendenčně, ale já to tak tenkrát cítil.

Ještě mám pro vás jobovku. Pamatujete, jak jsem na začátku psal, že už netuším, proč jsme se jmenovali Thermit? Vzpomněl jsem si, že to vymyslel náš basák Hrabě. To už s námi chvíli hrál a pořád jsme řešili název a Hrabě najednou vytáhl z peněženky vizitky jeho bývalé, nikdy nehrající kapely Thermit. Chápete to? Oni nikdy nehráli, ale měli vizitky! Tak jsme ten název prachsprostě ukradli a byli jsme na to sakra hrdí.

Dneska bych rád udělal ještě jednu věc. Vždycky jsem psal o tom, že jsme měli zkušebnu ve Šternberku ve Lhotě. Nikdy jsem se ale nezmínil o tom, že v tom areálu byla i hospoda, kterou vlastnil jistý Bleky. To byla zvláštní postavička. Takový ten hostinský, co je věčně pod parou. Ale byl to moc fajn člověk a pro hodně lidí byl něco jako táta.

Pamatuju si, že jsem jednou čekal před zkušebnou na zbytek kapely, to už jsme byli Korea Punk. Měl jsem nakoupené nějaké zásoby piva na zkoušku a měl jsem plechovky vyskládané na stole. Do toho přišel Bleky, položil přede mě orosený půllitr a povídá: „Ty vole, schovej si ty patoky a tady máš něco na účet podniku.“

Nedávno jsme se s Lukášem dozvěděli, že Bleky odešel čepovat někam hodně daleko. Bylo mu 49 let...

Tady vypadám celkem v pohodě, ale nene...

Verčin pohled jasně říká: Tohle si vypiješ...

Tady s Erikem a vypadá to, že už celkem vím, co držím...


Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Rocková Lhota...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz