Zlo v mnoha podobách...

09.06.2017 14:09

Dneska vám budu vyprávět o svém nejotřesnějším zážitku. Psal jsem o tom, jak jsem se seznámil s Yarisem ze ZakázanÝho ovoce. Ten nás pozval na koncert, který měl proběhnout v S Clubu v Olomouci. Je to ten samý klub, kde jsme hráli s Thermitem a je to ten samý klub, kde měla původ moje a Conspiho cesta na urologii.

Společně se ZakázanÝm ovocem a Fly se měli představit Sakumprásk z Karviné a slovenští pankáči Punkreas. Sakumprásk a jejich ska-punk miluju dodnes.

Akce se odehrála v březnu 2009. Z cesty tam si pamatuju, že basák Hanes dělal strašný bordel. Proto jsme někde před Olomoucí zastavili a chtěli jsme ho hodit přes plot k někomu do zahrady. Nakonec jsme to ale neudělali, protože jsme ho ještě potřebovali.

Já jsem v té době ještě dobíral antibiotika na nějaký moribundus a nemohl jsem pít. To jsem zrovna dvakrát neřešil a po pár panácích už jsem měl oči jako Homer Simpson po olíznutí žáby. Následně jsme se seznámili se všemi kapelami. Byli jsme nadšení, že tam s nimi můžeme být. Kolem osmé jsme se nazvučili a odebrali se do backstage, kde jsme to náležitě oslavovali.

Tím veškerá naše radost skončila. Následující události se seběhly strašně rychle, ale pokusím se je popsat co nejvěrněji. O půl deváté jsme konečně šli do akce. Pamatuju si, jak ladím kytaru a slyším něco bouchnout o podlahu. Podívali jsme se se Stenym po sobě a následně nám pohled sklouzl na váleček, který se Stenymu zakutálel mezi nohy.

Vím, že to teď bude znít hrozně hloupě, ale já si myslel, že to je součástí show a vlastně už ani nevím, co jsem si myslel. Steny ten váleček z nějakého důvodu zvedl ze země. Jenže ve chvíli, kdy ho vzal do ruky, se ozvala rána a z válečku se všem, jak jsme stáli kolem, do obličeje vyvalil slzný plyn!

Celé pódium se okamžitě zahalilo do oblaku kouře a my jsme se začali dusit! V tu chvíli všem došlo, že to není sranda, lidi v sále začali utíkat k východu a my jsme zahodili kytary a snažili se utéct do backstage.

V olomouckém S clubu je to tak, že máte hlavní vchod pro veřejnost a vedle pódia je backstage a rampa, u které kapely parkují auta. Vchod na rampu se nezamykal, protože kapely tam chodily kouřit atd. Zároveň se nehlídal, nebylo proč. Snažili jsme se dostat na rampu. Útočníci ale z druhé strany drželi dveře abychom nemohli ven. Takže jsme museli zpátky do sálu plného slzného plynu a přes něj k hlavnímu východu.

Co se vlastně stalo? V tu chvíli zatím neznámí útočníci vnikli do klubu zadním vchodem a vhodili dovnitř dva slzné granáty z nichž naštěstí jeden selhal. Následně zatarasili zadní dveře aby nikdo nemohl ven, ale to ani zdaleka nebylo to nejhorší.

Většinu účastníků koncertu tvořili lidi mezi patnácti a dvaceti lety, někteří ještě děti. No a na ty děti si útočníci počkali před klubem a jednoho po druhém je chytali a mlátili je, brali jim odznáčky a strhávali jim nášivky. Lidi vybíhali napůl přidušení a zmatení před klub, kde si je podávaly plešatí hrdinové.

Asi tušíte, že na nás zaútočili místní vlastenci. Přesně ti vlastenci, kteří řvou nic než národ a zvedají u toho pravici! Ti vlastenci, co se chodí pobít na fotbal nebo na hokej. Ti vlastenci, kteří jsou samozřejmě hrdinové jenom v davu. Tihle hrdinové dokázali zmlátit pár dětí, které zašly na koncert, ale k tomu ještě stihli kapelám prořezat pneumatiky u aut!

Teď vám popíšu, co všechno se dělo po zavolání složek záchranného systému. Jestli jsme snad čekali nějakou spravedlnost, tak jsme se hluboce mýlili. Na místo přijeli hasiči, záchranka i policie. Už od začátku nám byl dost podivný přístup policie, která nám v podstatě naznačila, že všechno je naše chyba, že akce nebyla zabezpečená. (S tím s odstupem času souhlasím.) Co mě ale zarazilo, bylo to, že policisté neměli absolutní zájem cokoliv řešit. Dokonce jim několik lidí říkalo, že část útočníků si v klidu šla chlastat do hospody poblíž. Mužům zákona to ale bylo úplně jedno a řekli nám, ať si podáme trestní oznámení, když máme problém.

Je mi jasné, že se pouštím na tenký led, ale s klidným svědomím vám řeknu něco, co stejně nikdo nevyšetří, ale proti zlu se prostě musí bojovat! Hasiči, kteří byli fantastičtí, začali odvětrávat klub. Hned po tom začali hledat slzné granáty, které někdo vyhodil zadním vchodem ven. Hanes je nakonec našel a donesl je veliteli zásahu a přišel šok! Velitel zásahu si vyměnil zvláštní pohled s ostatními hasiči a povídá: „Tohle vypadá na slzáky, který používá policie!

Teď vám to shrnu: Někdo zaútočí na akci s větším počtem lidí, vhodí do uzavřeného prostoru slzáky, zatarasí východ a venku fyzicky napadá lidi. Podle mě naprosto jasné obecné ohrožení! A rekce policie? Pokud máte problém, podejte si trestní oznámení, my máme jiné věci na práci. Pořád ještě nechápete, která bije? Na konci vám to vysvětlím.

Vývoj akce byl nakonec takový, že i přes neskutečnou snahu hasičů, se klub nepodařilo úplně odvětrat. V sále se dalo dýchat jenom s obtížemi a na pódiu to bylo ještě horší. Sakumprásk i Pankreas to vzdali a odjeli. My a ZakázanÝ ovoce jsme se však kousli. Prostě jsme si řekli, že zlu se nesmí a nebude ustupovat a rozhodli jsme se, že to odehrajeme.

První jsme šli na řadu my a odehráli jsme asi hodinu. Po nás to rozjeli kluci ze ZakázanÝho ovoce. Co na tom, že v sále zbylo nejvýš dvacet lidí a všichni u toho smrkali a kašlali. Tohle byl prostě jasný vzkaz těm zbabělcům: Tohle je punk, zmrdi!

Teď vám poskytnu vysvětlení, které jsem slíbil. Nechci na nikoho ukazovat prstem a závěr si každý udělá sám. My jsme to nemohli přejít a pátrali jsme po útočnících na vlastní pěst a nějakou náhodou jsme zabloudili na fórum jistých Tarzan boys Olomouc!

Borci se tam veřejně vytahovali, kolik kdo zmlátil lidí a kolik kdo ukořistil odznáčků. Samozřejmě jsem to poslal Yarisovi ze ZakázanÝho ovoce a rozjeli jsme tam určitou diskusi, která skončila tím, že se nám vysmáli. Co mě ale šokovalo nejvíc, bylo, že se nám vysmáli stylem: Vy to chcete hnát na policii? Zkuste to, všechno se zamete!

Jejich stránky ještě existují. Většinu příspěvků ve fóru tenkrát smazali, takže už tam asi nic zajímavého nenajdete. Nechci nikoho soudit, ale když se podíváte na fotky, tak samá holá hlava. NEMÁM NIC PROTI SKINHEADŮM! Dokonce jsme si i zahráli s několika Oi kapelami. Ale není Skinhead jako Skinhead, jen abychom si rozuměli.

Zajímá vás, jak je možné, že se parta agresívních lidí nebojí veřejně vychloubat, že zmlátili děti na koncertu, a ještě se zaštiťovat policií? Já svoji odpověď našel o pár měsíců později. Záměrně vynechám jména, protože jak je známo, potrefená husa se vždycky ozve.

Měl jsem jednoho spolužáka. Spolu jsme kdysi chodili v Uničově do školy. Společně s námi tam chodil i další spolužák. Ten se později dostal k policii a společně s tím kamarádem dělal vysokou školu v Olomouci. No a my jsme se s tím kamarádem pravidelně potkávali. On se samozřejmě doslechl o tom útoku a bavil se o tom s tím nejmenovaným spolužákem.

Jednou se ke konverzaci připletli dva olomoučtí policisté, kolegové toho spolužáka. Když jim ten kamarád říkal, co věděl ode mě a o Tarzan boys, tak přišlo něco zvláštního. Policisté, nejen že tu partu znali, oni se s nimi dokonce velice dobře znali! Největší šok přišel, když se ušklíbali a měli poznámky typu: „Ta akce byla ok, ti pankáči potřebovali dostat po držce.“ Dva příslušníci policie souhlasí s obecným ohrožením a mlácením lidí?

Ještě pořád vám to nestačí? Tak jedeme dál. Když jim ten kamarád říkal o policejních slzných granátech, tak se smáli se slovy: „To je naprosto běžný, že si někdo občas něco vezme ze skladu.“

Mám to chápat tak, že útoku se účastnil policista? A účastnil se ho přímo, či nepřímo? Byl členem té bandy, co nás napadla, nebo s ní jen sympatizoval? Na tohle ať si každý odpoví sám. Je mi jasné, že tiskový mluvčí policie by řekl něco ve smyslu: Z policejního skladu není možné nic odnést aniž by to bylo řádně zapsáno a podepsáno bla bla bla…

Pánové se pochechtávali, jak jsme popisovali ten výbuch slzáku, když prý nevybuchuje. Samozřejmě, že to nevybouchne jako ruční granát! To už je ale jenom slovíčkaření.

Pak jsem ještě na různých diskusních fórech našel dost příběhů fanoušků hokejových týmů, co jezdili na hokej do Olomouce. Popisovali tam, jak byli často napadeni olomouckými hokejovými fanoušky tykajícími si s policisty, kteří tomu jenom přihlíželi.

Je potřeba si to zvětšit, ale stojí to za to...

Tady příspěvek k jiné události...

Nic z toho, co jsem vám teď popsal, nemůžu dokázat. Je to jenom slovo proti slovu a je i možné, že jsem si zadělal na průser. Jsem jaký jsem a říkám věci tak, jak je cítím!

Dneska je 75 výročí vypálení Lidic. I dnes se setkávám s názory, že útok na Heydricha byl zbytečný a stál příliš životů. Tohle je myšlenka, kterou tady desítky let šířili soudruzi. Proč ji šířili? Protože útok provedli západní vojáci! Každý máme svůj boj a každý si ho bojujeme po svém. Ti kluci udělali to, co považovali za správné. Stejně tak to dělám já. Je to můj názor a je mi jedno, kdo s ním souhlasí a kdo ne. Pamatujte si, že zlo je mezi námi a vyhraje jenom tehdy, když se nenajde nikdo, kdo by se mu postavil...

Uslzení, ale přežili jsme...

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.


 

Diskusní téma: Zlo v mnoha podobách...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz