Fly, zvonec a konec...

06.07.2018 12:10

Hlásím se po půl roce odmlky s novinkami. Důvodem tak dlouhé nečinnosti tentokrát nebyla žádná krize, ani ztráta motivace. Konečně jsem se odhodlal k tomu, že jsem kompletně dokončil svoji první knihu. Po deseti letech, co jsem ji začal psát, (ano, dlouhá doba) rukopis vypadá tak, jak by měl.

Rozhodl jsem se jít tou cestou, že rukopis pošlu k posouzení literární agentuře. V té bohužel mají až do září celozávodní volno, ale mají to na stole, takže budu čekat na verdikt. V zásadě mě čekají pouze dvě možnosti. Buď se jim to bude líbit a nabídnou mi zastupování, nebo se jim to líbit nebude a já se pokusím oslovovat přímo nakladatelství. Vydání knihy je běh na dlouhou trať a já to rozhodně nehodlám vzdát, takže držte palce.

Během toho půl roku, co jsem nenapsal žádný článek, jsem zároveň pracoval na svojí druhé knize, která už je před koncem první tvůrčí fáze.

Teď už ale zpátky ke kapele Fly. Skončili jsme u akce v Holešově, která ve všech ohledech stála za to a pěkně nás nabila pozitivní energií. V tu chvíli jsme ale ještě netušili, že je to poslední akce kapely Fly jako takové.

Jeden kamarád mi nedávno říkal, že můj blog je psaný jako jedna veliká stížnost a já působím jako ufňukanec, který si neustále na něco stěžuje. Když jsem to po sobě znovu pročítal, musel jsem mu dát za pravdu.

Co byste ale udělali vy? Když vás někdo podrazí a ještě k tomu se mu podaří lidi kolem sebe přesvědčit o tom, že vy jste byli ti zlí a on je vlastně jenom pouhou obětí?

Mlčeli byste nebo se kousli a napsali, jak to doopravdy bylo? Jestli jsem do kapely dával 200 procent a někdo jiný jenom padesát a ještě to obrátí proti mně, že je to všechno moje vina, tak se přece musím bránit!

Tohle byl jenom za vlasy přitažený příklad. Pod nějakým článkem psal Erik z Thermitu, že mi děkuje za to, že jsem psal o kapele. Nikde se nezmínil o tom, že jsem si něco vymyslel nebo změnil. Přitom je docela možné, že jsem to udělal, protože všechno píšu jenom ze svého pohledu. Pokud jsem tehdy něco cítil jako křivdu, tak jsem to tak i napsal.

Pokud má tedy někdo pocit, že si vymýšlím, je to čistě jeho problém. Lidi, které nevykresluju v tom v nejlepším světle, mají přece možnost, založit si blog a napsat svoji verzi příběhu.

Problém je, že někteří z nich mají svoje fanatické fanoušky, které nezajímá kde je pravda. Ti mají v hlavě jenom to, že si někdo dovolil dotknout se jejich modly.

Tohle možná bude případ Stenyho, který dneska jede svoji sólovou dráhu.

Aniž by vás na to dopředu připravil, tohle je poslední článek o kapele Fly.

Někdy v květnu 2009 se nám ozvala kapela The Jokers z Plzně. Pozvali nás k nim a my jsme samozřejmě souhlasili, protože to byl nejvzdálenější výjezd, jaký jsme snad mohli absolvovat.

Týden před koncertem nám Steny oznámil, že to musíme zrušit, protože letí s rodiči kamsi na lyže. Pamatujete, jak jsem kdysi psal o muzikantech typu já kapela? Steny byl jedním z nich!

Absolutně jsme to nepobrali. Byl to šok. Prostě si jenom tak přišel na zkušebnu a řekl nám, že kapela nikam nepojede, protože on pojede na hory!

Už jsem psal, že Steny byl rozmazlený jedináček, který vždycky dostal všechno až pod nos. Jednou jsme byli s klukama pozvaní na jeho narozeniny, do jejich fajnového domu. Když jsem viděl Stenyho luxusní pokoj a všechny ty věci, co jsem já nikdy neměl, měl jsem po náladě. Ne že bych mu to záviděl, ale…nevím, jak to napsat. Záviděl jsem mu.

Když mu pak rodiče jako dárek dali luxusní sadu bicích, o kterých se Adamičovi mohlo snad jenom zdát, měli jsme po náladě všichni. To už ale sklouzávám do nechutné závisti, za kterou se stydím.

Důvod, proč o tom píšu, je ten, že Steny byl tímhle stylem života vychovaný k tomu, že neuznával jiný názor, než ten svůj a všechno muselo být po jeho.

Tady ale nastal zvrat, protože jsme kousli. Já, Adamič i Hanes! Odmítli jsme všechno podřídit rozmaru jednoho člověka a rozhodli jsme se, že ten koncert odehrajeme.

Standa nám s kyselým obličejem řekl, že mu to nevadí a když chceme, tak ať jedeme. Bylo nám ale jasné, že tohle jeho ego neunese. Netušili jsme však, že to bude znamenat konec kapely.

Dali jsme si tedy asi dvě zkoušky ve třech, kdy se Hanes pokusil hrát na moji kytaru a já na jeho basu, kterou jsem držel v ruce poprvé v životě. Bylo to něco strašného, takže jsme si to zase prohodili. To už docela šlo. Já jsem tedy hrál na kytaru a zpíval jsem a Hanes mi dělal vokály. Nakonec se po menších úpravách podařilo vytvořit play list na hodinový koncert a nic nebránilo v jeho realizaci.

Vyrazili jsme na nejúmornější cestu, co jsem kdy zažil. Jeli jsme Adamovou Felicií, která na trip přes celou republiku, opravdu nebyla stavěná. Na jižní spojce jsme nabrali staré známé zabijáky z ATD a vyrazili směr Plzeň. Z cesty mám v hlavě jenom to, že jsme si na dálnici mávali nadpřirozeními, jak to nazval Matěj z ATD.

Už si nepamatuju, jak se ten klub jmenoval, ale bylo to kousek od náměstí. Z akce si pamatuju snad jenom to, že jsem Vášovi z ATD půjčil svoji kytaru, na které mi pro jistotu urval strunu. Bohužel jsme byli všichni tak zlití, že se nám ji ani společnými silami nepodařilo vyměnit, takže jsem si musel půjčit kytaru někoho jiného. Už ani nevím koho.

Nedokážu vám říct, jestli koncert v okleštěné sestavě stál za to. To byste se museli zeptat někoho, kdo tam tehdy byl. Pak si ještě pamatuju, že zpáteční cesta byla strašlivá. Bylo to dlouhé, nepohodlné a zase dlouhé a nepohodlné.

Teď si ještě vzpomínám, že jsme někdy v dubnu hráli v Benešově v klubu XXX, na pozvání ATD. Z téhle akce mám doma plakát, ale nic si z toho nepamatuju.

Před tímhle vším ještě 23. května proběhla akce U Sapéra ve Šternberku a skoro nic si z toho nepamatuju.

Před koncertem ve Šternberku U sapéra. Zleva Steny, Já, Adam a Hanes...

Šternberk U sapéra...

Šternberk U sapéra...

Další akcí jsme měli splatit dluh v podobě koncertu kapele Krajíc chleba, která nás předtím pozvala k sobě do Holešova. Bylo to zároveň pojato jako oslava narozenin kamarádky Alenky, která ten večer spolupořádala. Bylo zvoleno, že všechno proběhne v Uničove v areálu hospody Na čtverce. To je to legendární místo, kde proběhl koncert Thermitu a křest desky Korea punk.

Datum bylo stanoveno na sobotu 4. července 2009, týden po koncertu v Plzni. Steny se vracel ze svojí dovolené s rodiči den předtím, takže nebyla v plánu žádná zkouška. Měli jsme se jenom sejít na zkušebně, sbalit si věci a společně se přesunout do Uničova.

Na zkušebnu jsem dorazil jako poslední a čekal na mě šok. Byla totiž prázdná! Seděli tam Adamič s Hanesem se svými zabalenými věcmi a pověděli mi, co se stalo.

Na zkušebnu přišel Steny, sbalil kompletní aparaturu, kterou mu koupil tatínek, oznámil, že končí a zase odjel. Jenom tak! V den koncertu! Nestáli jsme mu za to, aby počkal, až tam budeme všichni a oznámil nám to. Nestáli jsme mu ani za to, aby s námi odehrál poslední domluvenou akci a nějak čestně to ukončil. Tohle jsou fakta, tak se to stalo.

S klukama jsme se domluvili, že nemá cenu to hrotit a zavolal jsem Alče, že jsme se rozpadli, že tam hrát nebudeme. Protože jsme akci pořádali, jeli jsme tam pomoct s organizací.

Kromě nás tam měli hrát již zmiňovaní Krajíc chleba, kamarádi Koblížci, kamarádi Trubadoors ze Zábřehu, šumperští The Idiots a uničovská Anomalia. Ten večer jsme nevěděli, že Standa už zkouší s The Idiots a oni nám lžou do obličeje.

Akce se povedla a bylo to super. Tam jsem naposledy viděl naše kamarády z Krajíce chleba. Nikdy potom už jsme se nepotkali a nějak jsme na sebe zapomněli. Byli to všechno super kluci a dělali skvělou muziku.

Akce proběhla ještě za časů, kdy starostkou v Uničově byla paní, která byla (slušně to napsat nejde)! Já jsem si vyběhal výjimku na akci do půlnoci. Teď si nejsem jistý, jestli to bylo do půlnoci nebo do jedné. Jisté bylo jenom to, že jsme přetáhli o pět minut!!!!!!!!!!

Přetáhli jsme o pět minut a okamžitě jsem měl na telefonu městskou polici, co si to jako dovolujeme a ať to okamžitě ukončíme! To jsme taky udělali, ale to nestačilo. Přiřítili se tam se zapnutými majáky a nastoupili na mě jako na nějakého kriminálníka.

Omlouvám se všem srdcařům v řadách městské policie napříč republikou, ale já potkal jednu hlídku v Holešově a potom ještě jednoho strážníka v Brně, kteří měli v hlavě mozky. Zbytek příslušníků městské policie, se kterými jsem přišel do styku… škoda mluvit.

Výsledkem byla udělená pokuta 500kč. Přiznávám, že bych ji možná nedostal, ale byl jsem drzý. Podle mě je totiž velice tenká hranice mezi dodržováním zákonů a prachobyčejnou buzerací. Samozřejmě, co člověk, to názor.

S Fly jsme tedy stáli před těžkým rozhodnutím. Pokračovat, nebo to zabalit? To rozhodnutí se nakonec ukázalo nebýt tak těžkým. Zkušebna byla napsaná na Stenyho a aniž by nám cokoliv řekl, pronájem zrušil. Aparatura byla taky jeho. Veškeré písničky byly jeho, protože žádné jiné nepřipustil.

Neměli jsme tedy zázemí, písničky, neměli jsme nic. Ano, tohle všechno se dalo řešit. Mohli jsme si sehnat jinou zkušebnu nebo na sebe napsat tu stávající. Mohli jsme si založit úplně novou kapelu. Mohli jsme cokoliv. Už  ani nevím, proč jsme se rozhodli jít každý svojí cestou ale nebylo v tom nic zlého. Byli jsme kamarádi a zůstali jsme jimi i po Fly.

Na svůj bandzone profil, ke kterému jsme měli všichni přístup, jsme napsali, že Standa odešel z kapely a napsali jsme tam, jak to všechno bylo. To bylo něco pro jeho ego a do komentářů napsal svoji verzi. Chtěli jsme být fér, tak jsme tu jeho verzi přidali pod tu naši, ať si každý udělá obrázek sám.

Nepamatuju si to přesně, ale bylo to něco ve smyslu: Nazdar, hrdinové (takhle to začínalo, to si pamatuju) Proč mi něco říká, že jsem celou kapelu dělal já? Zkušebna byla na mě, aparatura byla moje a veškerý písničky jsem napsal já. Vynechali jste mě z poslední akce a jeli beze mě a teď tady o mě píšete takový hovadiny?

Nějak tak to bylo a teď se vracíme na začátek článku, k tomu mému stěžování. Co byste udělali vy? Nechali byste všechny, aby si mysleli, že jsme Stenyho sprostě podrazili a on je vlastně chudáček nebo byste se bránili?

Ano, zkušebna byla napsaná na něho. Na někoho ale napsaná být musela. Ano, aparatura byla jeho, to už tak bývá, že někomu patří. Kdyby po nás chtěl peníze, bez problémů bychom se na ni složili. A konečně ano, všechny písničky napsal Steny. Už se ale neobtěžoval zmínit o tom, že všechny písničky byly jeho jenom proto, že odmítl hrát úplně všechno, co jsme s Hanesem přinesli.

Dá se krásně manipulovat s veřejným míněním, když jste tváří kapely a to Steny byl. Proto si myslím, že většina lidí stejně uvěřila jeho verzi. Slovo rozmazleného fracka proti zbytku kapely. Ať si každý udělá závěr sám.

Závěrečné shrnutí jsem dělal u Thermitu a udělám ho i u Fly. Nepamatuju si, kdy kapela Fly vznikla. Já do ní přišel prvního ledna roku 2009. Jelikož někdo smazal profil kapely, tak netuším, kolik akcí jsme vlastně odehráli a kolik jsem toho zapomněl zmínit. Chci poděkovat lidem, kteří nás podporovali a pomáhali nám. Už si vás všechny nepamatuju, tak mi promiňte, jestli jsem vás nezmínil.

Můj názor na to, proč Steny opustil kapelu tak srabáckým způsobem, je ten, že prostě nedokázal zkousnout, že jsme se mu nepodřídili a odehráli koncert bez něho. Steny zakotvil v kapele The Idiots. Paradoxně v kapele, kterou pomlouval. Co na to říct? S The Idiots jsme se potkávali s Korea punk a určitě je ještě zmíním.

Hanes založil kapelu DOT a pokud vím, tak ještě hrají. Byl to fajn kluk a doufám, že se má dobře. Naposledy jsem ho viděl na prvním koncertu Korea Punk v Plinkoutě, ale k tomu se dostaneme. S Adamičem jsme se potom ještě několikrát potkali a budu ho zmiňovat.

Ve Fly jsem působil asi půl roku, a kromě toho zlého, jsem zažil taky hodně dobrého. Poznal jsem Koblížky, ATD a Zakázaný ovoce. Kapely, se kterými nás čekalo ještě hodně zážitků. Fly nebyli nijak zvlášť slavní, ale napříč republikou jsme toho zažili dost.

Když jsme skončili, tak jsem byl tak znechucený, že jsem myslel, že je to konec mojí kariéry. Pak jsem ale potkal Romana a všechno se změnilo…

Pod článkem najdete rozlučkové video. Je sestříhané z koncertu v Holešově.

Plakát na poslední akci Fly...

S Adamem. Rozpadla se nám kapela, ale jsme prostě v pohodě...

Ségra, Filip z Koblížků a Já...

Kytarista z Krajíce chleba, Težký boss Koblížků Táta tuleň a ségra...

S Kozlem z Trubadoors...

Krajíc chleba...

Krajíc chleba...

Trubadoors...

Trubadoors...

Josie z Koblih...

Koblihy. V pozadí Adamičovy bicí s logem Fly...

Jsem děsně v pohodě...

Adam je taky děsně v pohodě...

-Sbohem Fly-

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

Diskusní téma: Fly, zvonec a konec...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz