Jaro 2009 v kostce...

11.12.2017 10:33

Pokračování po dvou měsících. Původně jsem chtěl pokračovat mnohem dřív, ale nakonec jsem se rozhodl, že půjdu jinou cestou. Probíhají dokončovací práce na mém prvním románu a jsem v půlce druhého. Tohle jsou asi dva největší důvody, proč pokračování mého příběhu vychází po takhle dlouhé době. Další důvody bych si musel vymyslet a do toho se mi zrovna nechce.

Sice jsem nepsal na blog, ale rozhodně jsem nelenil. Strávil jsem ty dva měsíce tím, že jsem prozkoumával zákoutí internetu a hledal jsem data a fotky kapely Fly. Nenašel jsem toho moc, ale něco přece. Je to už osm let a na internetu toho moc není.

Minule jsem psal o víkendu v Šumperku a Kosově. Do Kosova jsme se potom podívali ještě jednou a bylo to snad ještě horší. Nejdřív ale proběhlo pár akcí.

Teď budu skákat v čase. 6.6.2009 jsme byli pozvaní na akci Vítání léta-Létání Víta pořádanou na památném místě V zatáčce v Zábřehu kapelou Punk Floid. Tehdy jsme to celé měli otevírat. Bohužel se hned po zvukové zkoušce spustil slejvák, který všechny donutil k útěku. Čas ale kvapil a my jsme museli hrát. Lidi sice nepařili, ale sledovali koncert z úkrytu. Odehráli jsme to slušně a celkově to byl jeden z těch lepších výkonů.

Z koncertu si pamatuju, že Steny v písničce Přestaň mi psát, urval strunu právě ve chvíli, kdy byl nástup na sólo. Chopil jsem se toho a to pseudosólo po jedné struně jsem zkurvil. Opět jsem si dokázal, proč nejsem sólový kytarista.

Zábřeh s Adamem...

Koncert ale měl jistý úspěch. Kluci z Punk Floidu za námi potom chodili, jak se jim to líbilo. Ono to celé trochu připomínalo Iné Kafe, které měli rádi. Pochvala od nich mě nakopla. Hned po koncertu ale nastala stále častější věc. Steny se sebral a odjel. V té době už jsme cítili, že se začíná starat především o sebe a něco jako týmová práce mu moc neříká.

My jsme tam zůstali a to bylo peklo. V pravém slova smyslu. Kdysi existovaly dvě fotografie mě a Floutka (zpěvák Punk Floid). Fotografie od sebe dělí sotva pár vteřin. Na jedné se s Floutkem držíme kolem ramen a já mám na sobě cizí bundu. Na druhé jsme v naprosto stejné póze, ale tu cizí bundu mám oblečenou na ruby! Proběhlo rozsáhlé vyšetřování, jak je to vůbec možné, ale případ nebyl nikdy objasněn.

Na té akci jsem se seznámil s roztomilou blondýnkou Verčou. Ta mě o něco později dostala do pěkného průseru. Když jsme se potkali o dva roky později na stejném místě, tak jsme se kamarádili víc než bylo zdrávo. To by samo o sobě tolik nevadilo, kdyby neměla za přítele borce, který pořádal náš následující koncert. To by taky ani tak nevadilo, kdyby mi to ovšem neopomněla sdělit. Vznikla z toho docela vtipná historka a určitě se k ní ještě dostaneme.

Já s Floutkem. Bunda ještě OK...

Druhou fotku s Floutkem jsem nenašel, ale našel jsem tu s Verčou.

S Verčou. Bunda naruby...

Před Zábřehem jsme ještě hráli na šumperském majálesu. Tam jsme se znovu potkali s Koblížky, kteří v tu dobu už letěli strmě vzhůru. Byla to asi nejlepší akce ze všech. Dobrý zvuk, hodně lidí, my střízliví.

Majáles Šumperk...

Někdy v květnu jsme se podruhé vrátili do Kosova a jestli první akce byla legendární, tahle ji ještě předčila. Tentokrát jsme nehráli v hospodě, ale na fotbalovém hřišti v garáži. Bylo to mimo civilizaci, takže jsme si mohli dělat randál, jak se nám zachtělo.

V Šumperku byla jedna kapela, která se jmenovala The Idiots. V souvislosti s touhle partou přišel jeden z největších paradoxů, co jsem kdy zažil.

Náš Steny měl ve zvyku pomlouvat kde koho. Počínaje Koblížky, později kamarády a konče právě The Idiots-kapely, které se po konci Fly stal frontmanem!!! Jo, je to možné, stalo se to.

V Kosově jsme hráli my, a právě The Idiots. Prostředí, zvuk a všechno, byl ten největší punk. Možná bych to srovnal s legendárním Dálovem. Tolik alkoholu na jednom místě jsem potom už neviděl. Nakonec to dopadlo tak, že ani jedna kapela nevystoupila ve svojí sestavě a náš Adamič se snad koncertu nezúčastnil vůbec.

Bylo to celé vtipné, a to píšu bez ironie. Prostě jsme se strašně opili a každý popadl nástroj, co byl zrovna po ruce. Takhle se protočilo několik sestav, které dokola hrály Blink 182 a Iné Kafe. Myslím, že jsme nezahráli jedinou naši písničku. Z akce DÍKYBOHU neexistuje záznam ani fotky. Alespoň já jsem nic nenašel. Pokud by se někomu snad poštěstilo, tak to zničte. Zničte to, u všech svatých!

Toho dne se stalo ještě něco. Napsala mi Verča ze Zábřehu. Ano, ta Verča! V Dolních Studénkách byl koncert Čechomoru a zábřežské filharmonie. V té hrál náš bubeník Adamič a právě i Verča. Na nic jsem tedy nečekal, nechal se odvézt domů (nevzpomínám si jak) a následně na motorce kámošem Jurou do Studének. To už byl večer a všichni byli dobře načatí. Po chvíli se dostavil i náš Adamič a my s Verčou jsme zabrali jeho auto, kde jsme strávili poměrně mrazivou noc.

Parta ze studének. Verča, Já, Adamič a Jura...

Ráno jsem Verču vypakoval dospat se do tělocvičny za zbytkem souboru a sám se vydal na pochod do Nového Malína na vlak. Jeden z nejdebilnějších nápadů mého života. Ještě horší nápad byl vzít to přes les zkratkou, která vůbec zkratkou nebyla. Vstávali jsme kolem deváté ráno a doma jsem byl někdy ve čtyři odpoledne!

Příště vám povím o vydařeném koncertu v Holešově…

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

Diskusní téma: Jaro 2009 v kostce...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz