Zrodila se deska...

13.01.2019 18:09

Zbývalo natočit hlavní zpěvy do několika písniček a po tom nás čekaly už jenom vokály. Já už jsem věděl, co od toho čekat a nějak jsem to nazpíval. Pak ale došlo i na Romana, který se mi společně s Robertem po celou dobu, co jsem zápolil s mikrofonem, pochechtával.

K jeho cti nutno dodat, že se o nějaký zpěv pokoušel jenom ve zkušebně, když jsme zkoušeli písničky na desku, jinak se zpíváním neměl žádné zkušenosti. Jeho chvíle přišla v písničce Katka, kde se musel postarat o druhý hlas. Jeho pokus jsme zaznamenali pro budoucí generace a naleznete ho ve videu z nahrávání dole pod článkem.

Vzhledem k tomu, že Roman vyluzoval ještě o něco hrozivější skřeky než já, Robert se nabídnul, že by to vzal za něho. V zábavové kapele Pandora, kde hrál na baskytaru, běžně zpíval vokály a toho úkolu se zhostil se ctí.

Nicméně, Romanův hlas na desce slyšet můžete. Představil se jako uvaděč na začátku písničky Katka a nazpíval opakovačky k písničce Nám se daří. V téhle písničce se nám podařil tak falešný dvojhlas, že jsme se museli pochválit. Neříkám, že kdybychom se snažili, tak to je o hodně lepší, ale tady to byl úmysl. Celá tahle písnička totiž byla jedna velká recese.

S Romanem jsme ujížděli na šlágrech Boba a Toma. Jestli tyhle legendární umělce neznáte, nemá smysl to dál řešit a hanba vám. Písnička Nám se daří nás chytila zdaleka nejvíc a rozhodli jsme se vytvořit její rockovou a ve finále punkrockovou předělávku.

Přistoupili jsme k tomu zodpovědně a já jsem kontaktoval jak televizi Nova, tak Michala Suchánka s Richardem Genzerem a požádal jsem je o svolení. Nikdy nepřišla odpověď a nevím, jestli ty maily někdo z dotazovaných vůbec četl. Tak jsme se rozhodli, že jsme přece punkáči a nebudeme se nikoho prosit a prostě jsme to nahráli.

Taky jsme všichni dohromady nazpívali vokály k většině písniček. Ve skupině to naše krákorání nějak zaniklo a dalo se to dokonce i poslouchat.

V písničce Katka můžete slyšet i jediného hosta, kterého na desce najdete. Je jím zpěvák legendárních olomouckých Calibos Miroslav Spilka, Davidův otec. Ten se k tomu tak nějak připletl omylem. Přišel dolů do studia říct Davidovi, že má na stole oběd nebo že má vyhnat slípky na pastvu. Co přesně po něm chtěl, to už si nevzpomínám.

Potřebovali jsme nahrát skandující dav, kterým začíná Katka a Mirek neměl nic proti. David pustil nahrávání a všichni jsme do mikrofonu hulákali: „Katka, Katka, Katka.“ Robert kdysi jako patnáctiletý pankáč chodil do vyprodané Primky ve Šternberku právě na Calibos a tímhle se mu splnil jeden z jeho snů. Ten druhý si splnil, když si s Calibosem zahrál na jednom podiu, ale to už v kapele nepůsobil Mirek Spilka. Bylo to po tom otřesu, o kterém jsem psal ve článku, kde jsem popisoval koncert Calibosu a našich Thermit v Chropyni.

Měli jsme nahráno a mohli jsme jít slavit. S Davidem jsme se domluvili, že si od toho dá pár dní oraz a potom udělá finální mastering a ozve se.

Na den, kdy jsme převzali vypálené cd s našimi písničkami, nikdy nezapomenu. Robert mě s Romanem nabral autem a jeli jsme do Olomouce. Tam nám David předal cd. Nevím, jak se cítili ostatní, ale já jsem létal. Ten pocit, když jsem to cédéčko držel v ruce, se snad ani nedá popsat.

Bylo 17. listopadu roku 2009, dvacet let po revoluci a Korea punk vydali svoje první cd. Bohužel bylo i poslední, ale to jsme tehdy netušili. Odpoledne jsme strávili na náměstí v Olomouci, kde hrála kapela Pražský výběr tribute, to si pamatuju poměrně přesně.

Potkali jsme tam mého dědu, který všem rozdával trikoloru. Tu svoji jsem nosil ještě asi pět let na batohu, dokud jsem ji někde neztratil.

Nikdo z nás neutrousil ani slovo o tom, jestli to zůstane u toho cd nebo to zkusíme i naživo. V té atmosféře výročí revoluce jsem ale cítil, že něco visí ve vzduchu.

Dole pod článkem najdete video, které jsme nahrávali od první zkoušky, až po konec nahrávání cd. Najdete v něm, jak Roman vysvětluje, proč se chceme jmenovat Proti proudu. Taky v něm najdete nějaké to vylité srdíčko. Legendární je i Romanovo: „Co my prožijeme za jednu zkoušku, to někteří neprožijou za celej život.“

Najdete tam naše stěžování si a vysvětlení, proč všem natrhneme prdel. Najdete tam i naši první cestu do studia, kdy jsme naprosto netušili, co nás čeká. Dál tam jsou různé střípky z natáčení. Video rozhodně doporučuju shlédnout. Stojí za to a vydá za tisíc článků tady na blogu.

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

Diskusní téma: Zrodila se deska...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz