Proč jsem si založil blog...

10.08.2015 14:42

Bylo nebylo…

Co člověka přiměje k tomu, aby začal sepisovat memoáry? Většinou to asi bude stáří společně s touhou předat svoje zážitky dál. Tohle ale asi není můj případ. Ten důvod, proč jsem se rozhodl, že se podělím o svoje zážitky, je vlastně docela prostý.

Moje zlomené srdce ve mně probudilo touhu po psaní. Touhu, kterou jsem před bezmála sedmi lety ztratil a nevěřil jsem, že ji ještě někdy najdu. V roce 2009 jsem se rozhodl, že napíšu knihu. Neměl jsem tušení, jak to udělám a o čem bude, ale hrozně moc jsem to chtěl.

O rok později jsem ji skutečně dokončil, vytiskl jsem deset výtisků, kterými jsem obdaroval svoje blízké a dívky, kterým jsem se chtěl dostat pod sukni (Nikdy jsem netvrdil, že jsem svatoušek a nikdy to snad ani tvrdit nebudu) a tím to tehdy skončilo. Přestal jsem číst, přestal jsem psát. Psaní jsem znovu nalezl až ve chvíli, kdy mi ublížila dívka, do které jsem se šíleně zamiloval.

Když se do někoho zamilujete a on vám ublíží, tak si řeknete, že to byla chyba a jdete dál. Jenom hlupák si ale nechá od stejného člověka ublížit podruhé. Když ho necháte, aby vám ublížil potřetí a počtvrté, možná si to zasloužíte.

Já jsem si to asi zasloužil. Nedokázal jsem otevřít oči a uvědomit si, že jsem jenom využíván někým, koho slepě miluju. Nedocházelo mi, že jsem jenom berlička pro člověka, který mě využívá podle toho, jak se mu zrovna zamane a nedošlo mi to dokonce ani ve chvíli, kdy jsem se kvůli tomu člověku vykašlal na někoho, kdo si to opravdu nezasloužil. Hodinu po tom, co jsem to udělal, mi Mirka, tak se jmenovala, znovu ublížila. Bez mrknutí oka.

Vždycky následovalo jenom promiň, mrzí mě to a mě to vždycky stačilo. Moje budoucí já z roku 2019, které píše tyto řádky, už ví, že si zaslouží někoho lepšího než byla Mirka. Ví, že si ho nikdy nezasloužila. Vědělo to ale moje já z roku 2015, kdy vznikl tenhle blog? Ne!

Blog jsem začal psát po tom, co mi ublížila podruhé. Ona byla tím impulzem. Věděl jsem, že pokud něco neudělám, tak mě to zničí. A tehdy jsem znovu začal hodně číst a taky psát. Založil jsem tenhle blog a začal psát o svém životě.

Jasně, o životě píše kde kdo, ale ten můj je zajímavější, než by se mohlo zdát. Nabízím vám příběh kluka, který se stal kytaristou několika rockových kapel a prožil pár dobrodružství ve Skotsku a taky ve Spojených státech.

Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, už je ten kluk možná známým spisovatelem. A možná ne. Možná je pořád tím bláznem, zamilovaným do holky, která ho nikdy nemilovala.

Všechny události budu popisovat tak, jak jsem to tehdy cítil a je možné, že někomu ukřivdím a možná dokonce i ublížím. Nebudu ale překrucovat svoje vzpomínky, a to dokonce ani teď, kdy jsou staré rány většinou už dávno zahojené. Kdybych to udělal, byla by to lež. Je možné, že někteří z těch, kteří se v příběhu poznají, budou mít na věc jiný názor. Nikdo jim nebrání, aby ho sepsali ve vlastním příběhu.

S tímhle blogem ožívá moje stará myšlenka na sepsání vzpomínek kluků, kteří strašně toužili po tom, stát se rockovými hvězdami a některým z nich se to více, či méně, podařilo.

Někdy v létě roku 2011, tedy v době, kdy jsem končil s hraním, jsem obeslal většinu bývalých spoluhráčů ze všech kapel, ve kterých jsem kdy hrál. Požádal jsem je o to, jestli by nemohli sepsat zážitky a vzpomínky na časy, kdy jsme spolu hrávali. Měl jsem v plánu sepsat knihu, která by o tom pojednávala. Zážitky snílků, tak se klidně mohla jmenovat. Ozvali se jenom dva, ale nikdy mi nic neposlali.

Rozhodl jsem se tedy, že to pojmu jako svoje vlastní memoáry a sepíšu svůj příběh. Nečekejte žádnou story hvězdy, která vyprodávala stadiony. Dočtete se jenom o klukovi, který si na jednom letním táboře vysnil, že jednoho dne bude kytaristou rockové kapely a ten sen si splnil.

Pokud někdo bude mít s jakoukoliv částí mého příběhu problém, tak slovy klasika: Naserte si!

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Proč jsem si založil blog...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz