Thermit komplet...

22.10.2016 01:59

Blížila se zima roku 2007 a já se zakoukal do spolužačky mojí ségry. Ještě jsem se nevzpamatoval z Ivy a už jsem v tom zase lítal. Byla to asi nejhezčí holka ze šternberského gymplu. Jmenovala se Markéta a společně s mojí ségrou začala chodit na naše zkoušky s kapelou. Tak nějak mezi námi vznikly sympatie a vyvrcholilo to tím, že jsem ji pozval k nám na ples. Asi jsem ve skutečnosti ani nedoufal, že by mohla souhlasit. Ona mě ale vyvedla z omylu.

Takže jsem pozval luxusní kočku na ples, ona přijala a já byl mistr světa. Lepší už to být nemohlo. Měli jste vidět výrazy bývalých spolužáků, když jsem si ji na ten ples přivedl. Samozřejmě to skončilo katastrofou, ale ještě před tím se odehrál jiný příběh.

Už jsem psal o starostech s bubeníkem Mauglím. Pár hodin po zveřejnění článku jsem přemýšlel, jestli jsem to už nepřehnal. Pravdou ale je, že tak to prostě bylo a je dost lidí, kteří to můžou potvrdit.

Mauglího konec v kapele se blížil. Těsně před ním ale proběhla akce, která rozhodně stojí za zmínku. Mamka Sláďi pracovala jako zdravotní sestra na traumatologii ve šternberské nemocnici a když potom mělo oddělení chirurgie vánoční večírek, tak jsme tam hráli my. Bylo to v restauraci nad Šternberkem a vyklubalo se z toho strašlivé mejdlo. Vidět primáře Ščudlu, v medicíně velice uznávaného profesionála, jak paří na Judas Priest, stálo za to.

Na koncertu nás jako host doprovodil na trumpetu kamarád Krťa. Je to ten z videa, kde hrajeme písničku z Pulp Fiction. Po koncertu jsme se přesunuli na zábavu do Šumvaldu, kde Krťa ještě hostoval u kapely Livin.

A to byl druhý a poslední koncert s Mauglím.

Doktorská akce ve Šternberku. Nahoře zleva zvukař Vála, Hrabě, Sláďa a Monika. Spodní řada zleva Mauglí, já a trumpetista Krťa. Je tam i datum: 7.12.2007...

Na zábavě v Šumvaldu se mi stal jeden z úrazů, které už ke mně tak nějak patří. Pařili jsme na nějakou Nirvánu, když v tom na mě skočil Pepa (Veterán války za nezávislost, klávesák táborové imitační kapely, autor Townovy přezdívky a můj budoucí šéf) a spadli jsme na zem! Vůbec to nebylo tím, že jsme byli najebaní jak carští oficíři.

Při tom pádu se nám nic nestalo, ale nějaký dobrák mi bezprostředně po něm skočil na ruku. Moc nechybělo a měl jsem po hudební kariéře. V levém ukazováčku mi něco popraskalo a prst se odporně vyboulil a dost ošklivě natekl. Nebylo to nic hezkého na pohled.

Jak jsem byl napitý, tak jsem si myslel, že mám jenom vidiny a ve skutečnosti mi nic není, takže jsem šel za majitelem hospody a ukázal mu to. To jeho ošklivý zezelenání mě donutilo předčasně vystřízlivět. Nevěděl jsem, co dělat a poprosil jsem hostinského, ať mi nějak pomůže. Ten dobrák mi prodal kofolu, kterou jsem si to měl ledovat. Od té doby ho nemám vůbec rád. A taky od té doby, co mu naše okleštěná parta načůrala do fotbálku a všichni jsme tam na dlouhé roky dostali zákaz. Sranda je, že jsem ten zákaz dostal i já, a to jsem tam ani nebyl.

Vrazil jsem ruku do kofoly, posadil se před hospodu a odevzdal se svému osudu a čekal na konec. Když jsem ruku z nějakého důvodu vytáhnul, tak se stalo něco, po čem jsem málem viděl svoji večeři. Kamarád a pozdější řidič Korea punku Jure, mi kofolu vytrhl z ruky a na jeden zátah ji vypil! Bylo to něco nechutného. Nakonec přijelo komando ve složení: Jureho máma/moje máma a odvezly mě do nemocnice do Šternberku.

Kluci mezitím žhavili drát na tu doktorskou párty, na které jsme hráli. Smetánka mi okamžitě zajistila to nejlepší zacházení a všechno dobře dopadlo. Původně mi sice vyhrožovali operací, ale nakonec to splasklo a uzdravilo se to.

Byl to prst levé ruky, kterou jsem držel akordy a měl jsem větší strach, než když jsem o pár měsíců později skončil na urologii s následkem svého hýřivého života.

Potom už přišel obecní ples v Troubelicích. Někdy kolem oběda jsem si vzpomněl, že vlastně neumím tancovat. Moje drahá maminka předvedla životní výkon a do večera mě naučila, jak svojí partnerce nepošlapat střevíčky.

Večer do Troubelic přijel ten blonďatý anděl a já pro ni tehdy jel na koloběžce. Jo, jsem šašek, uznávám a bohužel nekecám. Fakt jsem pro ni jel na koloběžce.

Na tom plese jsme protancovali celou noc a to doslova. V tombole jsme pak vyhráli DVD přehrávač a nějakou knížku. Bylo to prostě super ve všech ohledech, a ještě k tomu u mě spala. A pak…mi nedala.

Vlastně mezi námi nedošlo k ničemu. Tam mi taky došlo, že mě nikdy nechtěla. Nejspíš jí asi jenom dělalo dobře, že o ni má někdo zájem. Až asi o rok později jsem zjistil, že byla na plese se svým spolužákem a taky s ním několik měsíců koketovala. To zároveň dělala i se mnou. Prostě byla krásná, dobře to věděla a podle toho se i chovala. Mě se tím ale zhnusila a došlo mi, že za to nestála. Nějakou dobu to ale trvalo.

Druhý den po plesu jsme měli Já, Markéta, Roman a ségra jet do Zlína za kamarádem ze Skotska Michalem. Měla tam být i Iva. Pamatujete na Ivu, moji první lásku ze Skotska? V tu dobu jsme si ještě nějak psali a usoudili jsme, že půl roku už je dost dlouhá doba na to, abychom se viděli a nehrotili naši minulost. Nebyla to dost dlouhá doba!

Kamarád Michal je někdo, koho jsem úplně opomněl. Potkali jsme se ve Skotsku a strávili jsme spolu vlastně celé ty dva měsíce. Michal měl po maturitě a chystal se na svoje studium medicíny. Dneska pracuje na dětské onkologii v Brně. Je to dost možná ten největší frajer, kterého jsem v životě potkal a vážím si toho, že ho znám. Je to další z těch lidí, kteří si vytyčili životní cíl a bez výmluv ho dosáhli.

Právě Michal se s námi měl s Ivou sejít. Nakonec jsme se potkali v klubu Golem. Iva tam vydržela sotva patnáct minut a neřekli jsme si ani slovo. Bylo to smutné, ale já jsem prostě nemohl. To bylo naposledy, co jsem ji viděl. Když jsme s Thermitem příští rok hráli kousek od Zlína, tak jsem jí psal, ale neměla zájem se sejít. To se opakovalo, i když jsme potom s pozdější kapelou Fly hráli v Holešově, kde bydlela. Už jsem pro ni byl uzavřenou kapitolou.

Vyjeli jsme z Troubelic s řidičem, kterým nebyl nikdo jiný než náš pozdější kapelní řidič Jure. (Ano, ten s kofolou!) Někde po cestě jsme se na benzínce dozvěděli, že Mauglího odvezla záchranka. Ten imbecil se totiž pohádal s Katkou (pamatujete na Katku?) a v záchvatu vzteku proskočil prosklenými dveřmi! Dovedete si asi představit, jak dopadl. Jednou z vedlejších škod bylo, že si přeřezal šlachy na rukou a s bicími byl na dlouho konec.

Spojil jsem se se zbytkem kapely, a ještě na té benzínce dostal Roman nabídku, aby to vzal za Mauglího a on souhlasil. Společně s ním přišel ještě někdo významný. Kapela Thermit získala sólového zpěváka a já se konečně mohl naplno věnovat kytaře. Představím vám ho příště, ale zatím se můžete pod článkem podívat na video ze zkušebny a písničku Život je krátkej od kapely Alkehol ze zkoušky. Je zahraná už v kompletní sestavě tak, jak jsme s Thermitem hráli až do konce. Mauglí už se do kapely nikdy nevrátil...

Deník snílka je i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky. 

Diskusní téma: Thermit komplet...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz